Nejhezčí lokality pro potápění v Chorvatsku
Láká vás potápění nebo už jste zkušení potápěči? Chorvatsko nabízí krásné lokality pro provozování tohoto sportu. Během potápění zažijete úžasný pocit svobody a uvidíte jedinečnost podmořského světa.
Láká vás potápění nebo už jste zkušení potápěči? Chorvatsko nabízí krásné lokality pro provozování tohoto sportu. Během potápění zažijete úžasný pocit svobody a uvidíte jedinečnost podmořského světa, který u nás bohužel nikdy neuvidíme. Ať už jste v potápění ostřílení nebo s ním právě začínáte, rádi bychom vám představili několik zajímavých potápěčských lokalit.
Istrie
- Jihozápadním směrem od Rovinje leží v moři velmi zachovalý vrak osobní linkové lodi “Baron Gautsch”. Byl pro ni osudový nájezd na minu v roce 1914, po němž se potopila. Vrak leží v hloubce 28 až 42 metrů a jeho interiér je dobře zachovalý. I dovnitř můžete vplout. Loď je obrostlá podmořskými organismy a žijí zde hejna různých ryb. Potápění se zde doporučuje jen velmi pokročilým potápěčům.
Oblast Kvarnerských ostrovů
- U ostrova Cres, na jeho severozápadním pobřeží leží vrak obchodní lodi “Lina”. Ta se tu potopila v roce 1914 na cestě ze Rijeky na Sicilii, když v mlze narazila na podmořský útes. Příď vraku leží v hloubce 22 m a záď v hloubce 55 metrů. Je v celku v zachovalém stavu a její vnitřek je přístupný. Zavítat sem mohou velmi zkušení potápěči.
- U jižního pobřeží ostrova Susak se nachází mys Margarina se stejnojmenným podmořský útesem. U něho leží vrak lodi (převážející stavební materiál) v hloubce 5 – 40 m. Terén spadá k podmořskému kaňonu s pozůstatky ztroskotání. Asi o 100 m dále, v hloubce 20 m, se nacházejí zbytky nákladu a střepy z amfor. Kolem útesu narazíte na mnoho ryb. Terén je vhodný pro začátečníky i pokročilé potápěče.
- Krásné potápění zažijete na ostrově Pag v městečku Stará Novalje. Okolní moře vám nabídne vzrušující ponory v malebných lokalitách (stěny, jeskyně, útesy, vraky, amfory) a můžete si objednat i kompletní potápěčský servis v místní škole. Potápění na ostrovu Pag se nabízí ještě na 27 km dlouhém výběžku Lun, přilehlých ostrůvcích a dalších zajímavých místech. Tyto lokality jsou dostupné pouze z lodi. Lokality jsou vhodné pro začátečníky, pokročilé i zkušené potápěče.
Dalmatské ostrovy
- V Národním parku Kornati se také nachází ostrov Rašip, kolem něhož můžete sledovat pozoruhodný pestrobarevný podmořský svět. Skály na vnější straně ostrova spadají až do hloubky 65 metrů. Je zde také krásně průzračné moře s viditelností i přes 40 m. Skála je porostlá korály, houbami aj. Samozřejmě se tu vyskytují početná hejna různých druhů ryb. K potápění kolem ostrova Rašip potřebujete povolení. Získat ho můžete spolu se vstupenkou do Národního parku od pracovníků parku, kteří na člunech střeží park a prodávají vstupenky i povolení k potápění. Lokalita je vhodná pro začátečníky i pokročilé potápěče.
- U ostrova Hvaru, v souostroví Pakleni otoci je malý ostrůvek Stambedar (jižně od Palmižany). Najdete tu podmořskou skalní stěnu spadající z 5 m do hloubky 45 m. V její dolní části je hustý porost až dvoumetrových rohovitek (ohnivě červených a fialových). Jinak tu najdete velmi zajímavou barvitou podmořskou faunu a flóru. Terén k potátění je vhodný pro začátečníky i pokročilé.
- U ostrova Sušac leží mys Na Žene a u něho je mořské jezírko Te Vega, které je hlavní atrakcí. Jezírko je přístupné jen krátkým dvoumetrovým podmořským tunelem v pětimetrové hloubce a obklopují ho kolmé skalní stěny. Po vynoření na volné moře uvidíte podmořské stěny hustě porostlé mořskými organismy (hloubka 3 až 40 metrů). Jezírko je vhodné pro začátečníky i pokročilé potápěče.
- U ostrůvku Biševo se nachází Modrá jeskyně (Modra či Plava spilja). Tuto lokalitu najdete u ostrova Vis. Do Modré jeskyně se dostanete tunelem pomocí člunu nebo potápěním na západní straně ostrůvku. Velká jeskynní prostora je proslulá svými modrostříbrnými efekty vznikajícími lomem světla pronikajícího do jeskyně. Nejkrásnější zážitek zde budete mít v dopoledních hodinách v létě. Je tu i bohatý podmořský svět v hloubce 3 až 40 metrů. Do jeskyně se platí vstupné. Lokalita je vhodná pro začátečníky i pokročilé potápěče.
- Součást Elafitských ostrovů je ostrůvek Sveti Andrija, který leží jižně od ostrova Lopud (maják). Vnější podmořská stěna ostrůvku Sveti Andrija spadá od 3 do 78 metrů téměř kolmo do hlubiny a je porostlá mořskými organismy. Právě tady je nejbohatšímísto na výskyt korálu červeného, a to v nejnižší části v hloubce necelých 40 m, jinde žije podstatně hlouběji. Při potápění tu narazíte na velká hejna různých druhů ryb a další mořská zvířata. V hloubce 26 metrů se nachází podmořská jeskyně, kde je velmi průzračné moře. Je to jedna z nejkrásnějších potápěčských lokalit na Jadranu. Místo se doporučuje začátečníkům i pokročilým.
Jižní Dalmácie
- Na poloostrově Pelješac, blízko zátoky Prapratna, leží vrak německého torpédového člunu “S 57”. Ten se tu potopil se v roce 1944 v boji s britskými torpédoborci. Je mimořádně zachovalý i s dosud funkční výzbrojí (torpéda nebyla dosud zneškodněna), proto není dovolen přístup dovnitř. Vrak je porostlý množstvím organismů a kolem něho se sdružují hejna různých druhů ryb. Vrak leží v hloubce 25 až 39 metrů. K potápění je třeba zvláštní povolení (mohou je udělit i s příslušnou licencí vybavená potápěčská střediska na pobřeží). Potápění je povolené jen pro pokročilé.
- Nedaleko Dubrovníku se nachází ostrůvek Grebeni (západně od mysu Petka), u něhož se potopila italská obchodní loď “Taranto“. Ta najela v roce 1943 na minu. Trup lodi se zlomil a v okolím moři se po dně roztrousily trosky nákladu. Vrak je velmi zachovalý a obývají ho hejna různých ryb. Leží v hloubce 23 až 55 metrů. Lokalita je vhodná jen pro pokročilé potápěče.
c
Vrbnik – staré město na skalnatém útesu
Vrbnik, městečko na ostrově, spleť malých a úzkých uliček, z nichž nejužší má 47cm.
Cres – Beli – záchranná stanice supů bělohlavých
Eko-centar Caput Insulae-Beli. Cres a záchraná stanice – trajektem se z přístavu VALBISKA na ostrově Krk dostanete na vedlejší ostrov Cres. Zde je v městečku Beli záchraná stanice supů a dále je pak hnízdiště.
Supí nemocnice
Holá bílá hlava vystrčená z hnědého kabátu peří působí bojovně. I když její nositel je spíš ve zkroušené náladě. Chvíli si zvědavě prohlíží turisty zpoza klece, ale za chvíli už se stará o své polámané křídlo. Tady v Beli se o něj stará místní ekocentrum Eko-centar Caput Insulae-Beli. Až se vyléčí, bude moct zpátky do volné přírody. S největší atrakcí Cresu se můžete seznámit na severu ostrova. Opeřenec, o němž je řeč, se jmenuje sup bělohlavý (Gyps fulvus). A právě na Cresu se tito obří dravci – kteří jsou v Evropě na pokraji vyhynutí a patří k nejpřísněji chráněným ptákům – dodnes vyskytují. Jako na jednom z mála míst starého kontinentu. Jejich zdejší hnízdiště jsou unikátní. Protože na rozdíl od ostatních lokalit po světě tady supové hnízdí přímo ve strmých útesech nad mořem. Místy třeba jen deset metrů nad modrou hladinou. To je vlastně ale i jeden z důvodů, proč supí “záchranná stanice“ v Beli funguje. Často se totiž přihodí, že malý sup vypadne z hnízda přímo do moře. A protože neumí plavat, utopí se. Supí záchranáři se ovšem snaží vody a břehy bedlivě monitorovat. A tak místo utopení na mnohé supíky čeká ozdravný pobyt v Beli. Pro turisty se pak nabízí jedinečná šance pohlédnout velikánům nebe zpříma do očí. Zároveň od svého vzniku v roce 1993 se centrum stará o vzdělávání a šíření informací o nejcennějších obyvatelích Cresu. Při stanici funguje i malé muzeum. A pokud byste supům propadli, můžete se sem na léto vydat jako dobrovolníci.
Na Cresu byly pro supy zřízeny dvě rezervace: Podokladi (uprostřed ostrova) a Kruna (na severu). Hnízdí zde asi 70 párů. Přístup do oblasti hnízdišť je striktně omezen. Ti, kdo by měli neodolatelnou touhu spatřit dravce přímo v přírodě, se mohou dohodnout v ekocentru na výpravě s průvodcem. Sup vlastně žádný pořádný dravec ani není. Na živá zvířata totiž zásadně nikdy neútočí. Živí se jen mršinami. Jak ale ubývá klasického pastevectví, přichází o přirozenou potravu i tento mrchožrout. A tak ekocentrum založilo dokonce několik supích “restaurací“ – míst, kam se ptákům připraví mrtvá zvířata. Sup bělohlavý patří vůbec k největším ptákům světa. Může vážit až 15 kg, a rozpětí křídel dosahuje dokonce neuvěřitelných 2,80 metru. Dožít se může i 55 let, to ale spíš v zajetí. V přírodě – pokud přežije prvních kritických pět let – to bývá mezi 20 až 30 lety. Sup dokáže letět až rychlostí 160 km/h, nejčastěji ale plachtí zhruba 40 až 75 km/h a vyhlíží něco k snědku.
Cres – ostrov a město
CRES
 Cres, starobylá vesnice Lubenice |
Ostrov Cres leží ve vnějšího pásu Kvarnerských ostrovů, v jeho severozápadní části. Celková rozloha ostrova je 405,78 km2 a spolu s ostrovem Krkem je největším jadranským ostrovem (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?). Má výrazně protáhlý tvar, od mysu Jablanac (Glavina) na severu až po mys Suha na jihu měří 66 km, široký je 2 – 13 km. Svoji délkou se na Jadranu řadí na druhé místo za ostrovem Hvar. Pobřeží není moc členité, až na lokalitu Punta Križa. Pár ostrůvků leží pouze u jihozápadního pobřeží (Zeća, Zaglav, Galiola, Visoki).
Sever ostrova Cres je hornatý, leží zde také nejvyšší vrchol ostrova, Gorice (648 m). Severovýchod je vystaven působení silného větru z pevniny – bóře, pobřeží je tu pusté, nehostinné a téměř neobydlené. Chráněný severozápad je vlhčí, pokrytý bukovými, dubovými a habrovými lesy. V jižní části, kde se lesy až na malé výjimky nezachovaly, jsou rozsáhlé pastviny. V poslední desetiletích se zde s úspěchem provádí zalesňování na některých menších lokalitách, např. východně od Vranského jezera byly s úspěchem vysázeny borové lesy. Úrodná je pouze střední část ostrova kolem městečka Cres.
 Vranské jezero |
Cres nemá žádné povrchové vodní toky. Celý ostrov spolu ze sousedním Lošinjem je zásobován pitnou vodou z rozlehlého Vranského jezera (Vransko jezero). Toto přísně chráněné sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 je pozoruhodným přírodním fenoménem: jeho hladina je 13 m nad mořem (kryptodeprese) a dno v hloubce 68 m pod hladinou moře. Předpokládá se, že je převážně zásobeno vodou z podzemních sladkovodních pramenů z pevniny s tím, že je doplňováno i srážkami a z místních podzemních zdrojů. Voda je velmi čistá, vynikající kvality. Zásoby vody v jezeře jsou obrovské, asi 200 mil. m3 vody. Žijí zde i sladkovodní ryby.
 Cres, sup bělohlavý |
Na Cresu jsou dvě ornitologické rezervace ze tří v celé oblasti Kvarneru (ta třetí je na ostrově Prvić), které byly zřízeny k ochraně a zachování hnízdišť vzácného ptáka, supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jedna rezervace je“Podokladi” na lokalitě Orlec – Koromačno (Orlec leží 11 km jižně od městečka Cresu), druhá je rezervace “Kruna” na lokalitě Beli – Merag. V Beli je též jedinečné ekocentrum, kde žijí autochtonní druhy fauny, je tu i útulek pro zraněné ptáky. Pro návštěvníky jsou velmi zajímavé a podnětné místní upravené ekostezky (ekostaze).
Moře kolem lošinjsko-creského souostroví bylo dne 6. srpna 2006 vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na intenzivní ochranu zdejší kolonie delfínů skákavých (Tursiops truncatus), chorvatskydobri dupini (viz aktualita: První rezervace delfínů ve Středozemním moři a tematický článek: Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu).
 Cres, město Cres |
Nejstarší nálezy v jeskyních na ostrově se datují z neolitu. Původními obyvateli ostrova byli ilyrští Liburnové, pozůstatky opevněných ilyrských – liburnských sídel (tzv. gradin), se dochovaly na návrších na několika místech ostrova. Později se zde usazovali Řekové a pak Římané, založili zde osady Crepsa(Cres) a Apsoros (Osor). Slované osídlovali Cres od raného středověku. Hlavní rozkvět zažil ostrov v 15. stol. za Benátčanů (Benátčané zde byli pány až do r.1797), pak následovala etapa rakousko-uherské nadvlády. Po l. světové válce byl ostrov připojen k Itálii, po r. 1945 k Jugoslávii.
 Cres, městečko Osor |
Cres původně tvořil s ostrovem Lošinj jeden velký ostrov s názvem Apsyrtides. Byl to největší ostrov na Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším místě ostrova, u města Osoru, úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současné době oba ostrovy spojuje po většinu dne otočný most. Aby mohly Osorským průplavem (Osorski tjesnac) proplouvat lodě, otáčí se most na krátkou dobu vždy ráno a večer (viz Jachting – mosty).
 Cres, most přes Osorský průplav |
Obyvatelstvo se věnuje zemědělství (vinná réva, olivovníky), chovu ovcí (podrobněji tematický článek:Jehněčí maso – velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů), stavbě lodí, rybolovu a zpracování ryb. Administrativním střediskem je největší město na ostrově, Cres. Nejvíce obcí leží v západní části ostrova. Vnitrozemí je velmi řídce osídleno. Hlavní obce na ostrově jsou: Porozina, Osor a Punta Križa. Městečko Cres a Martinšćica jsou vlastně jediná skutečná letoviska s možností ubytování v hotelu, ostatní místa na ostrově jsou příjemné malé osady pro jednoduchý odpočinek s dobrými možnostmi ubytování v soukromí. Cres má největší koncentraci kempů na celém chorvatském pobřeží (některé z nich jsou neregistrované, maličké), kapacita v kempech je značně vyšší než ve všech hotelových zařízeních na ostrově.
 Martinšćica, kemp Slatine |
Hlavní ostrovní komunikace vede ostrovem od severu směrem na jih, od Poroziny přes Cres až do Osoru (zde pak navazuje místní komunikace na jih, do oblasti Punta Križa). Z Osoru lze pokračovat přes most na ostrov Lošinj.
Cres má dobré trajektové spojení, a to buď s pevninou linkou z Brestove (30 km jižně od Opatije) do Poroziny, nebo s ostrovem Krk linkou z Valbisek (na jihozápadě Krku) do Meragu (Krk je spojen s pevninou Krckým mostem).
Rab – blízký ostrov s výletem na Goli otok
Lodní výlety s půjčenou lodí nebo s turistickou lodí , kde jsou odjezdy většinou z Bašky nebo přímo z Malinské jsou zajímavé.
Ostrov Goli
Goli OtokNevelký ostrov v blízkosti pevniny (mezi obcí Sveti Juraj a Starigrad na pevnině) v jižní části Chorvatského přímoří mezi ostrovem Rábem a pevninou. Na východní straně přivrácené k pevnině je úplně holý a pustý, takže jeho název Goli otok = Pustý ostrov plně vystihuje jeho ráz. Nepatrné osídlení je jen na odvrácené západní straně.  Goli otok Již od prvních let komunistického režimu v Jugoslávii byl na tomto ostrově zřízen velmi tvrdý a obávaný koncentrační tábor pro odpůrce komunismu a pro Titovy osobní nepřátele, především pak po roztržce se Sovětským svazem v r. 1948 pro Stalinovy stoupence. Byli tu vězněni i ti, kdo se s režimem i s Titem osobně rozešli. Některá zařízení tábora se za největšího počtu vězněných rozrostla i na sousední ostrov Grgur, který je podobného rázu jako Goli otok. Na Goli otok i na Grgur se pořádají lodní výlety (zařízení tábora na Grguru je částečně zachováno). |
Na ostrov jsou pořádány celodenní výlety z Malinské a Bašky. Výlet je spojen s obědem na ostrově Rab a koupáním na Rajské pláži na ostrově Rab.
Mali Lošinj
Mali Lošinj je největší město na ostrově Lošinj, jeho správní centrum, přístav a významné letovisko, má 6 600 obyvatel. Leží ve velkém, dobře chráněném zálivu Mali Lošinj. Kromě zemědělství a cestovního ruchu se obyvatelstvo zabývá rybolovem a stavbou lodí. Má velmi příjemné podnebí, hojnost vegetace, zvláště lesů. Pro tyto příznivé podmínky byl jakoby předurčen stát se již koncem 19. stol. jedním z nejoblíbenějších klimatických lázeňských středisek na východním Jadranu. V té době si tu stavěli své vily příslušníci nejvyšší rakouské aristokracie, měl tu vilu (dnešní vila Karolina na Čikatu) i rakouský císař František Josef I. Stavělo se většinou v historizujících slozích. Pro rozvoj Malého Lošinje jako letoviska mělo velký význam založení Spolku pro zkrášlení a zalesnění M. Lošinje v roce 1886, který se především zasloužil o dnešní krásné lesy v zátokách Čikata Sunčana uvala (viz článek: Mali Lošinj – město na “ostrově vitality” slaví 125 let své zdravotní turistiky). I dnes se sem jezdí na zimní i letní ozdravné pobyty, vhodné zejména pro alergiky, astmatiky a při poruchách imunity. V místě je rušný a oblíbený přístav pro jachty – marina Mali Lošinj. Aktualita: Digitální panoramatické fotografie na stránkách ostrova Lošinje
|
 |
PamátkyStará část města je rozložena amfiteatrálně v závěru rozlehlého zálivu. Většina starých staveb města je v barokním a klasicistním slohu (z 18. a hlavně z první poloviny 19.stol.). Pocházejí z období prudkého hospodářského rozvoje města v souvislosti s mořeplavbou, rejdařstvím a stavbou lodí. Pozoruhodné jsou zejména tzv. kapitánské domy a domy bohatých rejdařů uprostřed krásných zahrad (ve 2.pol. 19.stol. vlastnili zdejší rejdaři na 130 lodí pro zaoceánské plavby).
Z několika kostelů je nejpozoruhodnější kostel sv. Martina (Sveti Martin) ze 2.pol. 15.stol., dnes hřbitovní. Na nejvyšším bodě ostrova se zčásti dochovala benátská pevnost z konce 15.stol. V roce 1996 došlo v moři u ostrovní skupiny Vele Orulje (východně od jižního cípu ostrova Lošinj) k mimořádnému archeologickému objevu: v hloubce 45 metrů byla nalezena antická bronzovou sochu Apoxyomena, řeckého atleta. Poté, co prošla náročnou restaurací, bylo rozhodnuto, že bude vystavena v blízkosti svého nálezu – v městě Mali Lošinj, a to paláci Kvarner na nábřeží, ve kterém bude zřízeno speciální muzeum pro tento vzácný nález (více informací najdete v tematickém článku: Archeologický nález světového významu – chorvatský Apoxyomenos). |
 |
KoupáníNejnavštěvovanější koupaliště je v zátoce Čikat u stejnojmenného poloostrova (15 min chůze západně od centra města). Vlastní pláž je z drobnějších oblázků nebo z hrubého písku, na okrajích a podél pobřeží jsou vybudována betonová plata s umělými vstupy do vody. Má pozvolný vstup do moře, takže je vhodná i pro děti. Pobřeží lemuje hustý borový les, který je součástí chráněného lesního komplexu Čikat. Čikat je velmi dobře vybaven (občerstvení, plážové bary, restaurace, sportoviště, půjčovny).
Nedaleko Čikatu, u hotelů Aurora a Vespera (20 min. chůze jihozápadně od centra M. Lošinje) se nacházejí oblázkové pláže Veli Žal, Sunčana uvala a Borik, opět velmi dobře vybavené. V blízkosti je též naturistická pláž. Z pláží je nejpěknější oblázková pláž Poljana ve stejnojmenném kempu (3 km severozápadně od centra), ostatní jsou vesměs skalnaté (Kadin, Zagazinje, Bojčić, Sv. Martin, Valdarke). Pěkné koupání má i zátoka Artatore (7 km severozápadně).
Z pláží v letovisku Mali Lošinj byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy – mariny “Modré vlajky 2014”) tyto pláže: pláž Veli žal-Sunčana uvala a pláž kempu Poljana. |
 |
SportMali Lošinj má velmi dobré podmínky především pro vodní sporty. Je zde známá škola potápění. Pod vedením instruktorů jsou pořádány tzv. podmořské výlety na nejkrásnější místa podmořské fauny a flóry nebo i k vrakům potopených lodí. Je tu jachtařská škola.
K popularitě podmořského rybolovu neobyčejně přispívá velmi oblíbená, v zimě na přelomu roku za hojné mezinárodní účasti pořádaná soutěž Novoroční pohár měst (Novogodišnji kup gradova), nejmasovější soutěž nadšenců tohoto sportu na světě. K této soutěži bývá připojen Pohár zemí (Kup zemalja), který je obvykle současně finálem Poháru Evropy (Kup Evrope). Závod trvá 4 až 6 hodin po dva dny za sebou. Závodníci nesmí používat dýchací přístroje, potápějí podle své trénovanosti do hloubky 20 až 30 metrů a vyhledávají ve vyhrazené lokalitě ryby, které loví harpunou v souladu s propozicemi soutěže, obvykle od 300 g do 30 kg, přičemž každý gram se hodnotí jedním bodem. Soutěží jednak jednotlivci, jednak tříčlenná družstva. Častým sportem je windsurfing (škola), jachting (tematický článek: Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů), dále jízda na koni, tenis (je tu i tenisová škola pro děti), stolní tenis, minigolf, fotbal. Jsou tu zřízeny stezky pro jogging a cyklostezky (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru). V místě jsou půjčovny sportovních potřeb, člunů či jachet. Velké sportovní akce: Lošinská regata (Lošinjska regata) na červen-červenec, mezinárodní tenisový turnaj Lošinská riviéra (Lošinjska rivijera). |
 |
Kultura a zábavaKromě běžných diskoték, různých společenských her a soutěží se tu po celý červenec a srpen v rámci Lošinjského kulturního léta (Lošinjsko kulturno ljeto) konají koncerty, výstavy, divadelní představení, vystoupení folklorních skupin, včetně koncertů dalmatských pěveckých souborů – tzv. klap, tanečních skupin, koncerty dechových orchestrů s průvodem mažoretek aj. V sezóně má vždy úspěch koncert pro jachtaře na ostrůvku Kaludarac (Uvala Engleza), kterému naslouchají stovky lidí přímo ze svých plavidel. Oblíbené jsou lidové slavnosti zvané Rybářské noci (Ribarske noći) v červenci a srpnu. Lidové slavnosti u příležitosti mariánského svátku se konají vždy 15.8.
Zajímavá je návštěva “Voňavé ostrovní zahrady” (Miomirisni otočki vrt) na okraji městečka. Je to nová, moderně pojatá zahrada (3 500 m2), seznamující s rostlinami, typickými pro ostrovy Lošinj a Cres. Jde převážně o léčivé rostliny. Zajímavé je i architektonické řešení: suché zídky, terasy, chodníky. V malém obhcodě si lze koupit suvenýry, např. oleje, esence, rukodělné výrobky ze suchých rostlin, voňavé nápoje apod. Aktualita: Zajímavý projekt „Příjemné vůně a chutě ostrova Lošinje“
|
 |
UbytováníHotely jsou soustředěny kolem zátoky Čikat (vzdálené od centra 2 km) a zátoky Veli Žal – Sunčana uvala (vzdálené od centra 3 km). Velká je i nabídka ubytování v soukromí. Kemp Poljana je vzdálen 3 km severně. V místě je jachtařský přístav marina.
|
Veli Lošinj
Městečko s přístavem, v jihovýchodní části ostrovaLošinj, 1 000 obyvatel, oblíbené menší letovisko, klimatické a léčebné lázně se starou tradicí, 4 km od městečka Mali Lošinj. Přestože se nazývá “Veli” (velký), je značně menší než Mali Lošinj. Veli Lošinj byl již koncem 19. stol. prohlášen klimatickým lázeňským místem. Veli Lošinj vyniká mírným podnebím, vysokým počtem hodin slunečního svitu, bohatou středomořskou vegetací. Jeho poloha v mírné, zalesněné pahorkatině, jakož i rázovitá architektura s četnými parky a zahradami působí velmi malebným dojmem. Městečko je vyhledáváno pro zdejší klid. Aktualita: Digitální panoramatické fotografie na stránkách ostrova Lošinje Habsburský arcivévoda Karel Štěpán si tu dal postavit v r. 1866 honosnou vilu a nazval ji Seewarte(Mořská stráž). Současně založil krásný park, v němž soustředil více než 200 různých cizokrajných rostlin. Tuto Karlovu iniciativu začali napodobovat i někteří zde usedlí bohatí obchodníci a námořní kapitáni a přiváželi si ze svých cest vzácné rostliny, které pak přispěly k půvabnému vzhledu městečka. Karlova vila je dnes sanotoriem pro nemoci dýchacích cest (Lječilište Veli Lošinj).
Veli Lošinj je sídlem chorvatské nevládní organizace Modrý svět – Ústav pro výzkum a ochranu moře (Plavi svijet – Institut za istraživanje i zaštitu mora), založené v r. 1999, která si vytkla za cíl šířit informace a povědomí o zdejším životním prostředí, jakož i o jeho ekosystémech. Je zaměřena především na projekty týkající se populace delfínů v této lokalitě (viz tematický článek: Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu). Její iniciativou je i zdejší Lošinjské vzdělávací středisko o moři (Lošinjski edukacijski centar o moru), které je otevřeno každý den od 10 do 14 hod. (Veli Lošinj, Kaštel 24). Každoročně začátkem srpna se tu koná zábavně-vzdělávací akce “Den delfínů” (Dan dupina). Informace: www.plavi-svijet.org. |
|
Historie a památky
Osídlení je staré, sahá do raného středověku. Nejstarší dochovanou stavbou je románský kostel sv. Mikuláše (Sveti Nikola). Masivní strážní věžKula (též Uskok-kula), postavená na obranu proti pirátským nájezdům uskoků ze Senje, pochází ze 15. stol. Po provedené obnově je v ní umístěna stálá expozice věnovaná staré námořní tradici Velkého Lošinje, součást Lošinjského muzea. V barokním farním kostele sv. Antonína (Sveti Antun Opat) jsou obrazy italských umělců, např. B. Vivariniho a bohatý inventář. Celkově má městečko Veli Lošinj převážně barokní a klasicistní ráz. Honosné vily si tu postavili lošinjští kapitáni a majitelé lodí. V 19. stol. je následovala rakouská šlechta, mezi jinými i výše zmíněný arcivévoda Karel Štěpán. |
|
SportVeli Lošinj má velmi dobré podmínky především pro vodní sporty – mořský rybolov, jachting (tematický článek: Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů), potápění, vodní lyže. U hotelu Punta jsou tenisové kurty. Do okolí vedou cyklistické a pěší stezky (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru). Více možnosti má Mali Lošinj.
|
|
Zábava a kulturaNa nábřeží a v uličkách města lze navštívit řadu příjemných kaváren a restaurací, které jsou zaměřeny především na rybí speciality. Širší zábavní možnosti poskytuje nedaleké město Mali Lošinj.
|
|
UbytováníHotely, apartmány, soukromé ubytování. Je zde i hostel – mládežnický hotel
|
 |
Výlety
|
